pondělí 25. září 2017

Čeští dominikánští terciáři v Avrillé (2017)


Čeští dominikánští terciáři v Avrillé (2017)
Poznámka REX!: V týdnu od 10. září 2017 navštívili dva čeští členové Třetího řádu kajícníků svatého Dominika a jeden kandidát svůj mateřinec ve francouzském Avrillé. Z jejich cesty vám díky jednomu z nich přinášíme krátké zápisky a několik fotografií.
***
Fr. Albert T.O.P.
Třetí řád kajícníků svatého Dominika je na české tradičně-katolické scéně docela dobře znám. Integristický blog REX! o něm již přinesl informace, netřeba se proto příliš zdržovat detaily. Za zmínku snad jen stojí, že současné, na koncilní církev napojené, Laické sdružení svatého Dominika (LSSD), jak již i ze samotného názvu vyplývá, nemá s Třetím řádem společného prakticky nic.
Společně s Fr. Augustinem T.O.P. a kandidátem – dnes již Fr. Pafnuciem-Maria T.O.P. – jsme vyrazili do mateřince všech dominikánských terciářů v Avrillé. Cesta započala v neděli 10. září a na místo jsme dorazili v pondělí 11. září odpoledne. Cesta autem je sice poněkud zdlouhavá, ale nabízí mnoho možností k modlitbě i k diskusi o společných, nejen duchovních, tématech.
Po troše bloudění zaviněném navigací, otevřel se před námi park kláštera a následně vykoukla i věžička kostela. Na místě nás přivítal otec podpřevor Marie–Dominique O.P., který patří k zakladatelům zdejšího kláštera a vlastně i celého tradičně-katolického dominikánského řádu. Za pozornost jistě stojí, že se mimo jiné osobně znal s monsignorem Lefebvrem. Každého, kdo otce Dominika potká, nemůže nezaujmout jeho obnošený vlněný hábit, velká tonzura a především nesmírně dobrotivé, laskavé a veselé srdce. Setkání s tímto skvělým knězem lze všem moderním katolíkům jen doporučit, protože se vymyká zažité představě tradicionalistů jako zapšklých a věčně nazlobených škrobených panáků. Obecně se dá říci, že všichni zdejší otcové i bratři jsou velmi veselé osobnosti, které se často a hlasitě smějí.
Ubytování měl na starosti bratr Niši, který je původem Japonec. Každý dostal k dispozici maličký pokojík a hodinový rozvrh života v klášteře. Později jsme od otce Dominika dostali k užívání i dominikánský breviář a mohli se tak aktivně účastnit modliteb hodinek v kostele.
Den začínal zhruba v pět hodin ráno a končil večer o půl desáté silentiem. Strava, připravovaná primárně pro studenty školy zřizované Otci Dominikány, je dostatečná a chutná.
Každý den jsme zahájili modlitbami breviáře, následovala snídaně, mše svatá a setkání s otcem Dominikem, který nám vykládal řeholi třetího řádu. Diskuse se však často stočila také k aktuálním problémům v Církvi, seznamovali jsme otce Dominika i se situací v naší vlasti. Komunikace probíhala v angličtině, primárně je ale samozřejmě lepší francouzština. V rámci jednoho setkání jsme pozvali otce dominikány na návštěvu České republiky. Otec Dominik slíbil naši žádost předložit otci převorovi a hned druhý den nám mohl sdělit radostnou novinu – v roce 2018, dá-li Pán Bůh, přijedou podpořit katolické hnutí Odporu hned dva otcové dominikáni.
Na svátek Povýšení svatého Kříže přijal škapulíř Třetího řádu bratr Pafnucius–Maria a rodina českých terciářů se tak opět rozrostla o dalšího člena.
V rámci doporučení otce podpřevora došlo i na návštěvu kapličky s připomínkou mučedníků z Angers, kteří zaplatili životem za věrnost katolické Církvi vraždícím bestiím Francouzské revoluce. Prohlédli jsme si též tapiserie v Angers s námětem Apokalypsy, zdejší hrad a nádhernou katedrálu.
Poslední den před odjezdem se nám věnoval otec Angelik, protože otce Dominika povinnosti odvolaly k seminaristům zdejšího semináře katolického hnutí Odporu. Mladý a veselý kněz otec Angelik nám udělil požehnání s tím, že poslední mši svatou, kterou následující den ráno ještě navštívíme, bude sloužit rovněž on. I po mši svaté nám požehnal a srdečně se s námi rozloučil. Ujistil nás o modlitbách všech otců i bratří a na oplátku požádal o ty naše.
Návrat do vlasti proběhl, s pomocí Boží, po stejné ose, jako cesta do Francie. Všichni tři členové Třetího řádu kajícníků svatého Dominika dorazili v pořádku domů občerstveni na duši a s vědomím, že „...na světě ještě je Dobro, za nějž stojí za to bojovat...“.